To je složitá věc. Já tchánovcům tykám, nabídli mi to po x letech, už jsme měli dítě nebo dvě, ale ještě jsme nebyli sezdaní. Je to pár let zpátky a na tykání jsem si nakonec po delší době zvykla, ale oslovování se stále trochu vyhýbám. Příteli a přítelkyni svých ostatních dětí tykání zatím nenabídli, asi až po sňatku nebo dětech. Moji rodiče manželovi taky ne, takže on jim vyká a neoslovuje je nijak, v případě nouze by asi použil "pane/paní".

Takže já tchánovcům tykám a oslovuju je jménem. Pokud o nich mluvím (ať už jsou nebo nejsou přítomni), záleží s kým. Když s dětmi, jsou to babička a děda, když s mužem, jsou mamka a taťka,...