Martino,
můžou se měnit ;-).
Můj prostřední byl jako mimino a batole velmi akční, každý mi říkal, že je hyperaktivní. Když nastoupil do školky, po pár týdnech nám učitelky doporučily nechat ho vyšetřit. Byli jsme u psycholožky, ta shledala, že hyperaktivní není, jen je velmi dominantní, tvrdohlavý a jde si za svým a má silnou touhu se prosadit. Kolem čtvrtého roku se hodně zklidnil, ustaly záchvaty vzteku, dnes je v pubertě a je neuvěřitelně líný a pohodlný. Stále tedy dokáže být akční, když je něco zajímavého (např. na výletě ožije, když může přelézat skály, přeskakovat kameny v řece, pokud jde ale po cestičce, je otrávený). Dáváme si cestou domů závody ve sprintu, jinak aby někam došel, to je nuda. Když ale nic akčního a zajímavého po ruce není, dokáže strávit hodiny u PC, televize, knížky, aniž by se pohnul .
Když mu bylo dva a půl, nevěřila bych, že bude jednou takový, jaký je dnes .