Když se řekne levná pracovní síla, může to mít dva významy, relativní a absolutní.

V absolutním smyslu je to taková, kdy si pracující vydělá např. jen na základní potřeby. Nezpochybňuju, že u nás jsou taky takoví. Ovšem v Číně je jich pořád mnohem víc, nejen absolutně, ale i relativně (jako podíl z celkovýho počtu pracujících). To, že v Číně reálný mzdy stoupaj, neznamená automaticky, že u nás budou klesat a čím víc budou Číňani bohatnout, tím víc Češi chudnout, až si nakonec dokážou vydělat jen na základní potřeby. Nakonec, kdyby to tak fungovalo, tak když bohatli Italové a Španělé, měli správně chudnout Němci, a dodělat je mělo, když začali bohatnout Poláci a Slováci. Američani by měli zchudnout, když zbohatli Japonci, Japonci, když zbohatli Korejci atd.

Relativně levná pracovní síla je taková, co je levnější například v porovnání s nějakejma konkrétníma jinejma. Čínská byla dlouho levná v porovnání s japonskejma, taiwanskejma, korejskejma, americkejma, evropskejma. To se postupně stírá, i když pořád pomalu. Pracovní síla ovšem nevychází levná jen čistě z porovnání absolutní výše mezd, většinou je to něčeho poměr. Nejčastěji výše mezd a kvalifikace samotný pracovní síly, ale většinou i dalších faktorů, na pracovní síle nezávislejch, jako na skladovací a dopravní infrastruktuře, ale třeba i hustotě obyvatelstva, což usnadňuje nabírání pracovní síly. Spousta toho chybí třeba v čínským vnitrozemí, kde by přitom pracovní síla byla často mnohem levnější, nicméně takhle se to nevyplatí, nějaký pokusy byly, ale neuspěly a čínský vnitrozemí zůstává pořád v porovnání s východem hodně málo indutrializovaný. Pro zahraniční firmy se to ceny pracovní síly promítalo hodně faktorů, přistupovala tam i cena skladování a dopravy zboží na zámořský trhy, ale taky cena místní administrativy, právníků atd., protože podnik v Číně těžko povedou jenom cizinci - nejjednodušší investice je společnej podnik (joint-venture), což bylo dlouho jedinej povolenej typ, pak se ale s někým dělíte o zisk, založit podnik s čistě zahraniční účastí je složitější a v řadě ohledů i finančně náročnější, na to maj prostředky spíš větší podniky. Celkově se spíš investiční prostředí v Číně mění a postupně přizpůsobuje standardnímu investičnímu prostředí v rozvinutejch zemích. Což je výhledově spíš dobrá zpráva - a koneckonců Čína byla po léta hlavní vysavač investic, kterej je odsával z Ameriky i Evropy. To, že jím přestává pomalu bejt, je spíš dobrá zpráva, ne?

Poslední poznámka: Mít se dobře přece nerovná se mít se líp než jiný, a už vůbec než mít se líp než Číňani. Můžem se mít líp než Číňani a přece se nemít dobře, můžem se mít hůř než Číňani a přece se mít dobře.