Přidat odpověď
Nehřešte slovem (Čtyři dohody):
Uzavřete-li se sebou tuto dohodu, zavazujete se neubližovat a „nezaklínat“ slovem. Což v praxi znamená, že se budete stranit absolutních výroků, např. „Buď zticha, prostě neumíš zpívat.“, či jiné, nenápadnější definice: „Zpomal. Když mluvíš, není ti rozumět.“ Kam vedou podobné výroky? Vedou k vytváření menších komplexů a vnitřních problémů, které se mohou později rozvinout v horší, skutečný problém; pokud osoba není duševně obrněna proti zevním útokům. Je-li tato osobnost slabší, řekněme třeba vaše malá dcera, pravděpodobně přestane zpívat. A nejen to. Bude se cítit hloupě, a to pokaždé, kdy by měla zpívat. Pravděpodobně už nikdy moc zpívat nebude.
Osoba druhá, nařknuta, že mluví-li rychle, není jí rozumět, se může příště cítit podobně, tj. mluvím rychle = není mi rozumět, proto budu mluvit pomaleji. Kniha jednoduše popsala nejen manipulaci zvenčí, ale i samotný dopad na zmanipulovaného. Radí tedy: nemanipuluj. Když se naučíte nejprve žít s Dohodou První, pochopíte, jak funguje, jakou máte moc nad ostatními a nad svým okolím. Naučí vás myslet a pak teprve jednat, a tím obcházet nechtěnou manipulaci.
Manipulace je čin špatný, nemorální, ale jak se s ním popasovat a identifikovat jej, nás už rodiče nenaučí. Naopak, rodinné prostředí je jedno z hlavních, které nám může způsobit mnoho traumat, stejně jako jiná prostředí, kterým jsme dostatečně otevřeni.
„Lidská mysl je jako úrodná půda, do které jsou neustále zasívána semena – názory, ideje a pojmy. Zasejete semínko – myšlenku – a ta roste. Slovo je jako semínko a lidská mysl je tak plodná!“
„Slovo je jako kouzlo – lidé ho používají jako černí mágové a bezmyšlenkovitě se navzájem zaklínají.“ Když vidíme děsivou moc slova (na příkladu Hitlera), musíme si uvědomit, jaká síla vychází z našich úst.
„Nehřešit slovem znamená nepoužívat slovo proti sobě.“ Změna způsobu, jakým zacházíme sami se sebou, nese i změnu způsobu, jímž zacházíme s jinými lidmi (zvláště s těmi, které nejvíc milujeme).
Předchozí