Upřímnost oceňuji. Pravou upřímnost. "Upřímnost", která má za cíl člověku ublížit, tu samozřejmě ráda nemám. Uznávám, že někdy se to špatně rozlišuje.

Ale například jsem velmi ocenila, když mi kosmetička, u které jsem byla podruhé, řekla, ať se neurazím, ale že ty brýle mi moc nesluší, jestli neuvažuji o tom, koupit si jiné a i popsala tvar, který by mi dle ní slušel.

Naproti tomu známá, která na narozeninách mého manžela, proti jeho vůli pronesla přípitek, do kterého před celou společností zakomponovala rozsáhlou pasáž o tom, že o mě coby hostitelce si myslela, že jsem starší než ve skutečnosti jsem - to jsem se musela docela ovládat a víckrát od nás pozvání nedostala

Když mi moje máma pohaní účes, nebo nové boty, zamrzí to, ale neberu to vážně, protože máme s mámou úplně jiný vkus (a mě zase přijde otřesný její účes a její boty), proto se jí snažím své nové kousky neukazovat