Berengarie,

krásný rozdělení, vnímám to hodně podobně.

Čistý a autentický vztahy ještě neznamenaj, že musím nahlas vyslovit všecko, co se mi nelíbí nebo co podle mýho názoru ten druhej dělá špatně - nikde není přeci psáno, že mám pravdu, řada přátel jedná tak, jak já bych nejednala, ale jsou v jiný situaci, jsou to rozumní lidi a patrně to vyhodnotili jako to nejlepší, co můžou dělat.

Já nechodím v jejich mokasínech, takže se necítím oprávněna jejich rozhodnutí jakkoli kritizovat, byť já sama bych udělala jiné. Asi věděli, proč ho udělali právě takto.

Kdyby mě požádali o názor PŘED tím, než by to rozhodnutí udělali, tak bych do toho něco svého vnesla, ale snažila bych se ne říct jim svůj názor, ale rozebrat to s nima tak, aby ONI se sami dobrali takovýho řešení, se kterým by byli spokojení (a které by se nemuselo nutně shodovat s tím, co bych v té situaci udělala já).