Naprosto zásadní je to z hlediska výsledku, ale ne cesty.
Matka má potřebu dospělému synovi do všeho krafat (tedy řídí). On má potřebu její požadavky ignorovat (takže je jí to řízení k prdu, ale nevzdává se, uspokojuje ji třeba, že mu to "prostě řekla"). Nekonečná bitva.

No ale tak to nebylo napsano. Napsala jsem uz v tom puvodnim textu, ze matka platila dovolenou a zaridila program (=jaksi v podtextu "dovolenou s programem". Nepovazovala jsem za nutne, ze k tomu, aby neco mohla zaridit a zaplatit, musela mit nejaky souhlas vsech ucastniku. Cili kdyz syn souhlasil s tim, ze se bude ucastnit, jaksi samozrejme souhlasil i s tim, ze program plati i pro nej. Z cehoz pochopitelne podvedome matka vychazela, ale nijak neridila a nesekyrovala, ze je vse povinne a neokecavala, ze nema vyber.

Dalsi duvody jeho reakce jsem pak napsala ted pred chvili.