Ahoj, naprosto Tě chápu, já žila s přítelem 4 roky, od září spolu nejsme a do teď nemám pokoj. A nejlepší na tom je to, že sama pracuji u státní složky, tudíž s takovými to činy se setkávám denně, ale jak se říká, dokud si to nevyzkoušíš na vlastní kůži, nevíš, jak je to psychicky náročné. S kolegy jsem to řešila zhruba 5 hodin, naše legislativa je tak skvělá, že dokud Tě někdo minimálně nepřizabije, nikdo s tím nic neudělá. Je to prostě přestupek, a další přestupek, a další přestupek atd., umí v tom chodit, protože má známé na vyšších místech, tudíž si zjistil, že pokud si nevyzvedne obálku s modrým pruhem minimálně rok, přestupek automaticky propadá, tzn., že přestupek se vlastně nikdy nestal,nemá to konce. Bývalý je tak skvělý a přesvědčivý, že mu uvěřila půlka mé rodiny a nebaví se se mnou, vlastní rodina, já jsem ta špatná a on je na koni. Nejdříve to začalo, že se naboural do mého facebooku, dostal se do mých emailů, který si zahesloval na své iniciály, odposlouchával mi rozhovory, které si potom nahrával, a na to mi je vyčítal, pokud jsem tam řekla něco co se mu nelíbilo a to podotýkám, že už jsme nebyly spolu. Sleduje mě neustále u baráku, je tak dokonalý, že přes operátora jdou posílat nějaké virtuální sms, které se po prvním přečtení automaticky smažou, v těchto smskách mi samozřejmě vyhrožuje, protože má jistotu, že se neukládají atd. Je to nekonečné, ignoruji ho, ale on na mě stále někde čeká, volá mi ze skrytých a neznámých čísel. Je to prostě nekonečné, bud moc ráda, až to skončí, každopádně, ani já, která jsem přímo u zdroje, s tím nic neudělám. Takže mohu potvrdit, že to není vinou policie, ale systému :-/