V diskusi teď padlo, že pro bohatého rodiče, který sponzoruje školu, není vůbec žádný problém zařídit, aby se jeho dítě na danou školu dostalo a aby jí prolezlo/odmaturovalo, i kdyby jeho výsledky tomu neodpovídaly.

Že uplatí ředitele a ten to "prostě nějak zařídí".

Mně se tomu ale nechce věřit.

Nechce se mi především věřit tomu, že by učitelé en bloc byli tak úplatní/vydíratelní, aby akceptovali, že někoho mají známkovat ne podle jeho skutečných výsledků, ale podle toho, jak jim někdo shora nadiktuje.

A i kdybych tomu věřila (koneckonců nelze předpokládat, že neúplatný/nezastrašitelný je každý), tak by o tom muselo vědět tolik lidí, že by se exponenciálně zvyšovala pravděpodobnost prozrazení.

Prostě považuju takovéhle řeči spíš za "lidovou slovesnost" než nějakou masovou realitu, věřím, že převážná většina učitelů mají takovou morální integritu, že by na to nepřistoupili.

Co si o tom myslíte vy? Setkali jste se s tím někdo nějak prokazatelně (tedy ne jen že "jedna paní povídala"? Setkali jste se jako učitelé s nátlakem shora, abyste udělali něco takového? A jak jste to řešili?