Medicína je náročná hlavně na čas, účast na výuce je povinná a v některých ročnících doslova od rána do večera. Samozřejmě objem učení je velký sám o sobě. Vždycky mne bere čert, když někde slyším, jak se přece vysokoškoláci mohou živit sami a je ostuda chtít peníze po rodičích - na medicíně takoví, co museli pracovat (nebo nepřerušili koníčky), skončili nebo museli rozkládat ročník, tím pádem jim narostly zase náklady apod. Mně studium bavilo, lezlo mi to do hlavy samo, naopak jsem narážela na takové předměty jako byla informatika nebo epidemiologie (vlastně statistika). Přemýšlím v obrazech a s matikou jsem skončila tam, kde už jsem si početní operaci nebyla schopna představit jako tečky na hracích kostkách . Ale hrozně fyziku a matematiku obdivuju.
Nebyla bych úspěšná na humanitních školách, protože mne to prostě nebaví.
Někdo mi říkal, že velmi těžká je údajně teologie.