Zapomíná je obecně věc, která se ve škole hodně řeší. Ono to sice má svoje důvody, jenže i něco jako "vedlejší účinky". Učitelky někdy nejsou schopné nahlédnout, že je zapomínání a "zapomínání", popř. se domnívají, že nerozlišovat to je spravedlnost.
U nás ve škole, kde teda taky existují kodifikované formy flastrů za zapomínání, se používal v případě, že byl že u rodičů i dítěte o to zájem, systém, že dítě mělo speci notýsek, do kterého si při každé hodině zapsalo všechno, co je možné zapomenout, tj. úkoly, co se má přinést, kam se kdy jde, že bude písemka atd., po hodině to vzal učiteli, který to checknul, doplnil, pokud něco chybělo a podškrtl, že to je vše. Doma podle toho mohli kontrolovat rodiče a bylo jasné, co je kdy a kam. Trochu těžkopádné, ale nefungovalo to zase tak špatně, když bylo dítě motivované a rodiče účastní. Pomáhalo to takovým těm chaotikům a bezelstným, roztržitým bordelářům, kteří chtěli mít věci v pořádku, ale při nejlepší vůli vždycky něco zapomněli. Ale znamená to i to, že i s druhostupňovým dítětem rodič doma chystá tašku, ne že to udělá za něj, ale absolvuje očistec moderování denní přípravy. Touhle dřinou se to děti postupně naučí do přijatelné podoby, i když puntíčkáři nebudou nikdy.