Milko, je to nepsané pravidlo, jak už napsala Jana, nyní se to většinou "zmírňuje", že nevěsta (resp. její rodiče) platí z těch největších položek hostinu a oznámení a ženich platí prstýnky (četla jsem i že se mohou domluvit tak, že on zaplatí prsten jí a ona jemu), kytice a pití na hostině. To s tím pitím se potom dělává (záleží na každém, ale nejčastěji tak), že platí víno a aperitivy, prostě to, co patří k té hostině a tvrdé většinou pijí až "pozdnější" hosté a za svoje, protože to je dobrovolné a lze se bez toho obejít a, podle mého(!) názoru je to i správné, protože svatba by myslím měla být o všem jiném, než lacinou ožíračkou pro bandu kámošů.
Jano, špatně jsem to napsala, nemyslela jsem, že se vyloženě bojí...spíš prostě nechápu, co je vede k tomu odmítat jít do kostela. Nemám nic proti nevěřícím lidem (coby věřící se usmívám pod fousy, a říkám si, že "pravda se stejně jednou ukáže":-))), jsou morální nevěřící a prasata věřící, takže o to nic. Ale podle mně není sporu a je s podivem, že hrad a kostel jsou vlastně historicky, architektonicky, vybavením, dějem...s nadsázkou tytéž stavby-a přece když vlezete do kostela, dýchne na člověka něco úplně jiného než na hradě. Tak to jsem tím spíš myslela, že myslím, že existujou i lidi, co se toho prostě "bojí" stejně jako někdo by v životě nešel ke kartářce nebo tak...takový ten posvátný strach z tajemna a něčeho, co si nemůžu osahat.
Předchozí