Nebo lépe

připadá mi to v pořádku, ale věřím, že je to náročné.
Zažilavjsem s manželovou maminkou, terminální stav nakonec trval něco přes rok.
Byli jsme vyčerpaní, měli jsme ppcit, že nic nezvládáme dobře- práci, děti, nakonec ani tu péči o maminku.
Měli jsme pocit, že pořád jen "někde něco hasíme" a když vše skončilo, cítli jsme kromě smutku i velké uvolnění.
Ale pro mě to bylo právě pozitivní v tom, že můj muž je obětavý a empatický a můžu se při obtížích na něj spolehnout.