Srbové v Lužici přímo se Srbama v Srbsku nijak nesouvisej. Jméno ani není slovanský, nejpodloženější je předpoklad, že je z jazyků íránských, snad se prvně písemně objevuje někde v černomořských stepích. Je poměrně pravděpodobný, ale vzhledem k neexistenci písemnejch pramenů ne dost dobře dokazatelný, že Srbové byli skupina žijící původně na západním okraji stepí (podobně i Chorvati) a jak se průběžně pásmem stepí od východu tlačili noví a noví kočovníci, tihle byli vytlačený dál do střední Evropy a na Balkán - jako pasta z tuby. V cestě jim stály Karpaty, jeden proud šel proto podél spodního oblouku, to znamená podél Dunaje, a došel tak do dnešního Srbska. Druhej šel podél severního oblouku a pak podél navazujícího řetězce našich dnešních pohraničních hor, až skončil v dnešní Lužici. Tam, kde oba proudy skončily, převzaly slovanskej jazyk, ale nejspíš nezávisle na sobě, nebo se jejich slovanský dialekty, později jazyky, vyvíjely dál nezávisle.

Od Lužickejch Srbů je odvozený jméno vsi Srbsko u Berouna, jistej českej kníže je přived do Čech při výpadu do Lužice jako zajatce a nuceně je tam usadil.