Když jsou děti zdravé, není velkých obětí třeba. Děti si víceméně žijí svůj život a podporování jejich samostatnosti je v tomto bonusem do budoucna. Když se dostaví nemoc nebo úraz, ani pak rodiče nic "nemusí". Ale dělají to. My to tak děláme. Je to jako by náš život skončil, zároveň pokračuje jinou cestou. Žádné naše dítě nenecháme padnout a oni, když vidí, že to nevzdáváme, budou jednou taky bojovníci. Je lehké říci, že i s nemocným dítětem lze všechno - dělat kariéru, mít plnohodnotný partnerský život, přátele. To se podaří málokomu. Jestli rodiče něco musí, pak je to poskládat si priority.