máš pravdu, je to špatný, hodně špatný, pokud nepřestane, což teď přestal, ale jak to bude dál, těžko říct. On to ví velice dobře a řekl mi to před léčením sám, že jestli to takhle půjde dál, tak dva, tři roky a jde pod kytky. Jenže se závislostí se těžko bojuje si myslím.Ještě když byl v léčebně tak asi už po třech týdnech mi začal v tel. hovorech zase stále mluvit o pivu, jakou má na něho chuť atd. Docela mě to šokovalo,říkala jsem mu, proč tam chodil, když chce zase pokračovat. Prý si moc nevěří, že nezačne znovu. Řekla jsem mu, že asi tedy nechce přestat pít, že to si myslím. Dost se mu to myslím nelíbilo, že jsem mu to řekla. Já jsem přemýšlela, že ho mám možná ráda o to víc, že jsem si zažila hodně strachu o jeho zdraví nebo spíš o jeho život. A proto jsem se možná i na něho víc upnula. Když pil, tak mi stále sám od sebe hlásil kolik měl piv, jestli byl v hospodě nebo jestli tam půjde. Mě to zase až tolik nezajímalo, ale on měl asi velký výčitky svědomí, tak se o tu starost potřeboval asi se mnou podělit nebo co. Snažila jsem se, aby pil max. 3 piva denně plus nealko pivo, ale moc se to nedařilo. Nakonec dospěl třeba až k 15 denně