Syn je v 5. tř. a systém známkování je velice chaotický. Učitelka někdy hodnotí slovně (výborný, dobrý, super, měl bys přidat, moc se to nepovedlo atd.), ale není v tom systém jako výborný je 1, dobrý 3 atd., někdy hodnotí číslem. Někdy dává známky, které v reálu neexistují (třeba 1000 bodů, když se něco moc povede, nebo smajlíky, vykřičníky, srdíčka, ... I tu samou písemku u někoho hodnotí slovy a někoho písemně. Nejdřív mě to dost štvalo, protože člověk je zvyklý na to srovnávání a chce vědět, jak na tom to jeho dítě je v porovnání s ostatními. Pak jsem pochopila, že učitelka to tak dělá právě proto, aby děti (ani rodiče) co nejméně porovnávali a aby se soustředili jen na svůj výkon. Syn je premiant a také cítí, že jsou na něj kladeny vyšší nároky, než na ostatní. Nejdříve mu to vadilo, teď už to pochopil. Vysvětlila jsem mu, že kdyby učitelka měla měřit každému stejně, tak by někteří museli mít velmi špatné známky, a že by je to úplně demotivovalo. Na to slyší, protože je dost citlivý a dokáže se vcítit do ostatních.