Moc děkuji za podporu holky. Už to chci mít za sebou, za ten týden se to trosku uklidnilo, začínám se smirovat, jen už prostě nechci být těhotná s tímhle miminkem, nic neboli víc, než ho nosit pod srdcem, milovat ho a vědět, že si ho nedonosim, a ze si ho nikdy nebudu moct pochovat. Nechci ho rodit, a přesto musim :-( zároveň si moc přeji, aby další těhotenství vyšlo co nejdříve, nikdy nezapomenu, ale jako náplast na bolest je to to nejlepší.