Delete,
možná, že za mě už čtení nebylo samostatný předmět. Ale pamatuji si, jak jsme ve třetí i čtvrte třídě měli knížku (Malého Bobse, Lovce mamutů nebo třeba Psohlavce) a celou hodinu se z knížky četlo nahlas. Vzhledem k tomu, že nahlas se čte pomalu a že mnohé děti ještě v této době slabikovaly, tak jsem si četla napřed. Což samozřejmě mělo za následek, že jsem nevěděla, kde čteme, když jsem byla na řadě. A v takovém případě bych byla radši, kdyby mě nechali číst, neb paní učitelka moc dobře věděla, že já číst umím.