Naše učitelka odjíždí hned první den prázdnin, takže kytky dávat nebudeme - nějakou sladkost, bonboniéru asi.
A řeknu jí, že jsou úžasní a že jsem moc ráda za volbu školy. Protože synovi při návratu do života pomáhali vyšlapat cestu. Od začátku, i když lékaři nedávali moc nadějí, počítali s jeho návratem a drželi mu fleka. Pomáhají, podporují. A děti jsou taky moc fajn, strašně ohleduplný.... Klukovi bude na konci prázdnin sedm a první třídu hotovou. Čte, počítá, píše.
Ať žijí malé, vesnické školy.