U nás to patří ke koloritu "rodinných návštěv". Matka neustále kvílí, že nemáme BARÁK, že všechny její kamarádky mají BARÁK, kdykoli mi volá, neopomene zmínit, kdo si koupil/postavil BARÁK. Moje sestra je ochotná chodit s naprostým pitomcem, který bude mít aspoň polorozpadlou chajdu někde na Vystrkově, protože mít BARÁK je něco super.
Když se jich ptám, co by s tím BARÁKEM jako dělaly, kdo by se jim o něj staral a kdo by do něj neustále rval peníze, tak na to odpověď nemají. Ale pro BARÁK by upsaly duši čertu.