Svůj příběh jsem tady popsala před rokem a půl. Dostihla mě taky minulost. A u té terapeutky vidím, jak všechno chce čas. Ono to chtělo čas, abych jí i důvěřovala, abych jí vůbec mohla svěřit ty věci, co se mi staly. Teď je pro mě nejdůležitější dospělá žena mého života, mám ji moc ráda, ona to ví. Já ji klidně i napíšu, díky, že Vás mám ... klidně jí to i řeknu. A vím, že jsem jedna z mnoha, je mi jasné, že podobných postižených tam má hodně. Ale to neřeším. Hele, já za poslední rok přečetla tak asi 30 psychoterapeutických knih, pomalu bych terapeutkou mohla být sama. Navíc sama se pohybuju okolo různých psycho - logů, terapuetů, učitelů na školách pro terapeuty ... Klidně se ptám, jen to, že se ptám kvůli sobě, ví jen dva lidé. Ostatní ani netuší :-D