Řekla bych, že se problematický vztah matka-dcera přenáší ve vaší rodině z generace na generaci. Ty máš dceru? Jak už tady padlo, hledej cesty, nějakou terapii... jak to zastavit. Rozumově si můžeš říkat (a je to tak dobře), že jako matka dělala, co mohla, ale je třeba, aby se k rozumu přidalo i srdce, a to je někdy těžká práce, to srdce přemluvit. Důležité je odpustit. To neznamená, že jí to přestaneš dávat za vinu, ale spíš že se nějakou vinou úplně přestaneš zabývat a užírat se tím. Dívej se dopředu, ne zpátky. Jestli máš chuť a sílu, zkus si s ní o tom promluvit nebo můžete terapii podstoupit spolu. Jestli ne, hledej podporu jinde, třeba v kruhu svých kamarádek