Taky jsem měla komplikovanější vztah s matkou, příliš mi nevěřila, že něčeho dosáhnu, více protěžovala sestru. A já nakonec zjistila, že to bylo dobře a že mi to vlastně v životě pomohlo. Protože, když jsem narazila na první neúspěch, nijak mě to nezdrtilo, máma přece žádné velké očekávání neměla Šla jsem svou vlastní cestou, dělala jsem si věci po svém, realizovala jsem si sny postupně a nakonec se mi vyplnily.

Důležité je si uvědomit, že jakmile je člověk dospělý, bere svůj život sám do vlastních rukou. Nemá smysl lkát nad tím, že neměl ideální mámu, tátu, cokoliv, ono si každý může najít něco, co nebylo v jeho životě nikoliv vlastní vinou dokonalé. Moje máma si mě začala vážit, když jsem už o její uznání nestála. Nechci říct, že k ní nemám žádný vztah, mám ji ráda, je to stále máma, ale dávno jsem se naučila nepřikládat jejím názorům větší váhu. Pokud tedy máš děti, tak si na to dej pozor, to, co se pokazí v dětství, se sice v dospělosti dá trochu slepit, ale nikdy to už nebude bez kazů.