Miláčku, a určitě spěj?
Tiše, prosím tě.
No, já jenom…
Hele, posuň se trochu. Když budu takhle bouchat hlavou o zeď, tak je vzbudím určitě.
Tak se posuň ty, ležíš mi na ruce.
Aha, promiň.
Nech toho omlouvání, to nepůsobí dvakrát eroticky.
Tak promiň, no… Teda –
To nic, mám tě ráda.
Hele, a nemohla bys u toho říkat, to, no víš…
Před chvílí jsi říkal, abych byla zticha.
Já vím, nez-… můžeš to říkat potichu. A nemusí to bejt přednáška, stačí...
Mě by jenom zajímalo, proč nejdřív chceš, abych mlčela, když pak…
To je na hovno.
Hihihi.
Radši se posuň, jo?
Vedle, hihihi.
Mamííí?