Mám takový dojem, že jsem snad byla v jiné porodnici, i když jsem slyšela, že v Neratovicích záleží na tom, na jakou službu narazíte. Loni tam v lednu rodila moje švagrová císařským řezem. Z počátku byla rána v pořádku, pak však začla od jednoho kraje rudnout, sestřičky to řešlily mokrým obkladem. I přes bolest a upozorňování nic neřešily. Pak přistoupily k "černé masti", když už s švagrovou skákala i postel, jakou měla horečku a zimnici přišly s Paralenem. Po celou dobu se ani jedna nezeptala jestli nepotřebuje pomoc s miminkem, s horečkou, zimnicí a třesoucíma se rukama musela zvládnout všechno sama a to malá hodně plakala. Postel od krve ji nepřestlaly od pondělí do čtvrtka.Na pokoji u druhé maminky byla celý den "rodina Hujerova", čili žádné soukromí a klid. Ohed na vyčerpanou rodičku se nekonal. Lékaři nakonec byli nuceni nasadit tak silná antibiotika, že se miminku musely dělat několikery jaterní testy, jesti ho to nepoškodilo. Ránu místo lokálních anestetik v masti, dostupných i pro zvířata, vymývaly Persterilem, což je v podstatě kyselina, čili pocity srovnatelné s středověkým mučením.Na ženu po porodu, psychicky i fyzicky vyčerpanou a plačící byly přede mnou značně nepříjemní. Proto se jí možná rádi zbavili a i přes přetrvávající infekci propustili domů. A perlička na konec.Než jsme přijeli domů, volali z nemocnice, aby tu tekutinu na vymývání rány nepoužívala, protože ji zapomněli zředit a je to žíravina.
Myslím, že nejsem citlivka, rodila jsem v roce 1993 v takřka socialistické porodnici, ale s tímto se to nedalo srovnat. Markéta
Předchozí