na zastavce /za mlada, od te doby jsme pratele/, na vystave /pozoroval jak se nechavam s kamaradkou fotit na kalendar-nejaka akce nejakeho stanku, vytisli nam hned rocni kalendar s nasi fotkou /leta jsme byli v kontaktu a prozili hezke chvile jako pratele/, no a naposled na poliklinice v cekarne, ale to vzplanul jen ten dotycny. Ptala jsem se, kdo jde na radu, odpovedel a pak na me jen koukal a zaril. No a za 5 minut se me zeptal, jestli s nim nepujdu na kafe. Tak jsem mu rekla, ze jsem vdana. Koukal chudak tak nestastne a rekl...ale aspon na kafe. Tak jsem mu rekla..ale ja jsem stastne vdana. Takze ani na to kafe....bylo mi ho docela lito.
Jde to vsechno ruk cuk, takze si dovedu predstavit, ze se lide seznami i na ulici