Já jsem něco mezi tím, nemusejí být samé jedničky, ale to, že určité povinnosti ve škole jsou a děti se jim nevyhnou, je prostě fakt. Dvojky mě nerozhodí a ani ojedinělě horší známky, ale jak je tendence k tomu jich mít víc, tak už na dítě apeluji, učím se s ním nebo seženu doučování. To je ale v případě dítěte na druhém stupni.

Velkou roli hraje nastavení dítěte. Jedno samo na samých jedničkách trvá a učí se dobrovolně, další je salámista a školou se nenechá rozhodit.