Pokud to takto postavíš, tak se přikláním k té druhé variantě...

ALE

jsem ta první - to znamená "pedant" - ale zase jen na ty své děti, o kterých vím, že na to mají,m jen jsou líní a já nechci, aby dopadly zle, když na to "mají"... takto to vnímám u syna ( prvák ) a dcery ( osmačka ) a vypadá to, že takto pojedu i na nejmenší ( prvňačka ).. u poslední dcery ( třeťačka ) holt to musím mít na té druhé variabtě, protože vím, kde jsou její síly a na co "má"...

Určitě nejedu na výsledek - mít samé atd.., ale když vím, že na to má a jen je líný se učit, tlačím na pilu tak dlouho, dokud mu to nedojde... bohužel letos mu to jaksi nedochází a vypadá to, že propadne ...

Dcera sama maká na tom, aby nedostala špatnou známku, páč ví, že se jí to už počítá na přijímačky a sama se z toho dostávala 2 týdny, když zjistila známku...já na ni netlačím, vím, jak to má těžké, proto jsem na ní náležitě víc než pyšná a nechávám to naní.., i když ví, že bych byla radši, kdyby se jí to podařilo vytáhnout...ale hroutit se z toho nebudu a jí zato vinu dávat taky ne.