A.
můžu ti říct z pohledu člověka, který má od dětství úzkostnou poruchu a obsedantně kompulzivní poruchu, že na mě nikdo nikdy ohledy nebral. A hrozně mi to ublížilo. Celé dětství jsem prožila v příšerných nervech, kdybych tehdy měla individuál nebo jiné úlevy nemusela jsem dětství ve škole prožívat jako truma
Jinak jsem maturovala se samými jedničkami a dodnes, když jdu dělat nějakou pracovní zkoušku, tak omdlívám hrůzou. Většinou podám teda výkon na 100 %, ale ta hrůza..
Jako přežila jsem no, ale mohlo to být lepší