Žženo - nejde o přelétavost, jde o životní filosofii a víru, která se v průběhu života tříbí.
Přirovnání k supermarketu je mimo, i když chápu, jak to myslíš.

Kromě toho Ti NIKDO, fakt nikdo nemůže přikázat ani nařídit, jak máš SPRÁVNĚ věřit, protože to prostě nejde. Podobně jako Ti nikdo nemůže nařídit, jak moc máš milovat.

Víra, náboženství a církev jsou tři rozdílné pojmy.

Můžeš se držet pravidel, která vytvořili lidé (viz třeba katechismus, nikoli morální hodnoty) a pro někoho je to nesmírný pocit jistoty a neměnnosti - nemusí o ničem přemýšlet. Církev (ať už v jakémkoli náboženství, je jen lidská organizace se všemi svými klady a zápory - i učitelé, sociální pracovníci, úředníci... jsou dobří a špatní a práce je baví či je jim lhostejná) Tě může vést, když tápeš, nebo prostě ukazovat cestu životem, ale pokud tak činíš bez rozmyslu, těm rozumným to nemůže stačit, když věřící nepoužívá hlavu.
Normální je o věcech diskutovat a vybírat si, přičemž základní hodnoty a jistoty zůstávají.

Momentálně mě napadlo, jak léta křesťané plamenili a vyhrožovali peklem, které ani podle Bible neexistuje.
A tak to máš se vším.
Normální člověk/úředník/kněz/učitel... je přístupný dialogu, ale přístup - ten a ten způsob víry je správný a ostatní jděte do p...ekla, nevěříte správně, je totéž, jako lustrovat, jestli má sousedka dostatečně ráda svého manžela, děti, Boha, kamarády a zvířata a kritizovat ji za to, že to nemá stejně jako Ty, tudíž to má nekvalitní