binturong,
každé náboženství má nějaký kulturní kontext. Ten je s reáliemi a realitou toho náboženství dost úzce provázaný, a bez pochopení a PROŽITÍ toho kulturního kontextu člověk podle mne není schopný do důsledku pochopit ani to náboženství, i když mu přijde pěkný. Tak jako individualistickému středoevropanovi může přijít bezva kupříkladu buddhismus, ale většinou si z toho vyzobe jen ty líbivé principy o vnitřním míru, je to halt cool pro stresované manažery a pacifisty, ale člověk zde nemá šanci prožít na vlastní kůži to, jakou roli ta víra hraje v životě pro běžného obyvatele východní Asie, který v tom vyrostl, navázal vztahy (v buddhistických zemích není mentalita vůbec individualistická jako u nás, tam hraje velmi důležitou roli společnost, společenské nastavení a pozice človíčka v něm), prošel různými životními situacemi (a problémy, které si tady my těžko představíme, přece jenom se tu máme oproti většině budhistického světa jako prasata v žitě). Nějaká ta dovča v Thajsku toto naprosto nemůže suplovat.
Takže proto jsem skeptická.