Dcera v necelejch třech letech (tak nějak?) povídala o svým indiánským dědečkovi, "ale opravdovým indiánským dědečkovi, ne o dědovi" (myšleno mým tátovi). A přidala, jak si pamatuje, že byla v takový tý indiánský kolíbce a mamince z ní jednou vypadla. Později, snad tak v pěti, tvrdila, že si to tehdy vymyslela. A ještě později říkala, že už si na to vůbec nevzpomíná, ač si jinak z ranýho dětství vybavuje leccos.