Termíx, tvůj příběh je do jisté míry i mým příběhem. Hodně mi pomohlo uvědomění si, jaké dětství měli rodiče, jaké měli vztahy se svými rodiči, mými prarodiči, v jaké době žili ... Když jsem si to zrekapitulovala, nabyla jsem dojmu, že dělali co uměli.... A že to bylo blbě? To je zas jiná věc. Můj otec svého otce nikdy nepoznal, matka ho mlátila a otčím ponižoval. Jaké modely mohl coby rodič mít? Moje matka se narodila jako třetí dítě v momentě, kdy její sourozenci byli dospělí a nikdo se z jejího narození neradoval. Celý život rodičům vykala. Fyzický kontakt s dítětem byl v té rodině naprosto vyloučený. No, tak co bych já měla vlastně chtít? Na koho se zlobit? Jsem s tím srovnaná. Mrzí mne to, ale netrápím se.