lelo,

ano, výuka jde naplánovat, aby bavila. Ale jen málokdy to baví všechny. Někdy se můžeš na hlavu stavět a nepomůže ti nic, protože pro dětičky je všechno nudaaaa. Plus jsou i věci, které můžeš občas oživit něčím zajímavým, ale ve své podstatě prostě nudné jsou a pokud je musíš dělat denně, tak se tomu nevyhneš.

A mladá učitelka to má mnohem těžší, protože nemá zásobu aktivit a činností, kterými výuku oživovat. Vymýšlet ze dne na den pořád něco nového je při běžném provozu prakticky nemožné.

Učím letos poprvé první třídu a mám co dělat jen s učivem jako takovým. Jsem vděčná za každou aktivitu, kterou mi podsune Slabikář a kterou nemusím vymýšlet a hlavně připravovat. Ze začátku jsem pořád něco tvořila, chystala, laminovala...a víš co? Pomůcky se mi vracely zničené, činnosti děti nezaujaly o nic víc než psaní do pracovních sešitů a ještě jsem si vyslechla od rodičů, že by už dětem měl někdo dát najevo, že jsou ve škole a ne si pořád hrát.

Momentálně jsem doma na neschopence s antibiotiky a snažím se nasbírat síly na poslední měsíc. Zítra jsme měli mít besídku...nebude nebo bude jindy...ale když jsem zjišťovala, o jaký program by měli rodiče zájem, odpovědělo mi jich 8...když jsem poslala lístečky z dotazem, kdo se tedy zúčastní, případně, kdo by byl ochotný mi pomoci s dohledem na stanovištích, odpovědělo mi jich 15 a z toho 4 s tím, že něpřijdou. To se pak těžko plánuje, když ani nevíš, s kolika dětmi můžeš počítat.

Čeká nás výlet, cvičení v přírodě, dětský den, hasiči, sportovní den, pasování na čtenáře, to je víc než jedna akce na týden...

A stejně je to nuda a nic s dětmi neděláš....