Anett, tohle není vzdělanost a nevzdělanost. Nikde se o tom (aspoň u nás) neučí, já to mám díky vlastnímu zájmu.

Krví se zalejvala země, krev prosákla pod zem, díky tomu kosti znovu obrostly masem, později se to přeneslo i na rostliny. Pohřeb vlastně zúrodňoval zemi.

Je možný, že i to, co označujeme za obětní dary, za věci, který měly sloužit nebožtíkovi na onom světě, původně nebyly dary, ale vlastně zárodky, jednotlivý zástupci toho, co se mělo rozmnožit na tomhle světě. Dlouho, až do historicky moderních dob se ještě místama i v Evropě věřívalo, že zakopání pokladu znamená jeho rozmnožení, že pod zemí roste všechno, i zlato a stříbro (ale taky třeba kamení, proto se musí z polí pořád vybírat).

Z toho důvodu se do hrobu později dávávaly domácí zvířata v páru (aby se rozmnožovaly a tím posílily plodnost země) a taky koně a psi, pokládaný za zvířata, který znaj cestu dovnitř do podsvětí i zpátky ven a obdařený schopností procházet tam a zpět. Ti vlastně sloužili jako průvodci.

Zdá se, že kdysi dávno lidi nevěřili v peklo, věřili ve dva světy neumírajících, jednu na nebi (ne "v nebi", ale na obloze) a jednu v podsvětí, tam vládlo věčný jaro, mládí, bezčasí, ovšem nesvítilo tam slunce, nanejvejš málo. Nevládla tam ale tma, ale nebyl to den ani noc. A žili tam mrtví, co se mohli případně znovu narodit na tomhle světě. Dodneška jsou na světě ve velkým zachovaný kulty předků (to jsou ty dobrý, nám pomáhající mrtví, můžou ale i trestat, když se nechováme jak se patří, pomáhaj totiž zprostředkovávat tu plodnost, potažmo bohatství a to můžou odepřít), taky víra v upíry (to jsou ty špatný, škodící mrtví, co se míchaj do našeho světa).

A někde to zase vykrystalizovalo ve víru v reinkarnaci, v pravidelnej koloběh umírání a novýho rození. Hodně právě v Indii, v tý době hustě osídlený, zemědělský krajině, kde byl život většiny spojenej s tvrdou dřinou. Smysl a přitažlivost nirvány spočíval v přervání toho koloběhu věčný opakující se dřiny, a odříkání a zříkaní se masa pomáhalo k odmaterializování, k vyvázání se z nekončícího kolotoče plodnosti. Podsvětí nebylo útočištěm, jen dočasnou zastávkou, východisko proto leželo mimo tenhle i onen svět.