Učím třetím rokem syna doma. Nedovedu si představit, že bych mu dala pětku. To bych vlastně oznámkovala sebe! Já bych si dala kouli, že jsem mu učivo nevysvětlila a pořádně jsme ho spolu neprocvičil? Známky nedávám, chyby si vysvětlíme a jede se dál. Škole se věnujeme 2 hodiny denně, domácí úkoly nemáme, zatímco synovi vrstevníci ve škole sedí hodin pět a pak ještě sedí doma nad úkoly, případně se s nimi jejich rodiče doučují. Když ohlásím, že bude pisemka, syn jásá a večer mi před spaním říká: ,, Těším se zítra na školu, mami ."