Tak kdyby ten muj malej supermozek nepsal zarputile dny v tydnu s malym pismenem s oduvodnenim "Keine Nomen... Man kann Dienstag weder sehen, noch anfassen" (kdysi jim kdosi rekl jako pomucku, ze podstatny jmena jsou to, co vidime nebo si na to muzeme sahnout- dotycnyho cloveka dodnes hluboce nenavidim, neb syn se te poucky drzi jako kravsky lejno holinky a jeste ji rozvedl, a nikomu se za dva roky nepovedlo mu to vymlatit z hlavy) tak by ty samy mozna i mel
bohuzel ma na nemeckou gramatiku vlastni nazor