Lízo,

ale Ty mi zdá se nerozumíš.

Ty mluvíš o tom, co Ty jsi ochotná poskytnout (což je v naprostým pořádku), já mluvím o tom, co má druhá strana právo požadovat.

Protože jedna věc je, že já jako rodič si řeknu "kdyby moje zletilý a vystudovaný děti něco potřebovaly, tak jsem tu samozřejmě pro ně a považuju to za svou povinnost" a úplně jiná věc je, když si já jako vystudovaný a zletilý dítě řeknu "když budu od rodičů něco potřebovat, tak je jejich povinností být tu samozřejmě pro mě".

Vnímáš v tom ten rozdíl?