simiki,

ředitelská důtka mi ve vašem případě přijde neadekvátní, byť šlo vlastně jen o pohrůžku.

Vůbec si nedokážu představit řešit takovou situaci jinak, než rozhovorem s dítětem na téma oplácení (msta), ventilace vzteku a smutku...s následnou omluvou poškozené spolužačce.

Ty děti jsou ještě příliš malé, než aby dokázaly domýšlet důsledky a pokud nejde o opakovanou situaci, tak to dítě vůbec nemůže tušit, co vše může být za jednou schovanou botou . A pokud sama byla podobné situaci vystavena a nic se nedělo (jako že jste z toho nedělali haló), tak tím spíš jí nemohlo dojít.

Je mi z toho všeho nějak divně .