V naší rodině já - až v posledním ročníku na gymplu. Vzorná studentka, kterou si jeden profesor vypůjčil (spolu s dalšími studenty k lidividaci výstavy o Vrchlickém, zatímco měla sedět na hodině češtiny (ve které vynikala
I přes protesty zbytku sboru trval zapálený vyžraný komunistický zástupce ředitele na ředitelské důtce. Když mi ji ředitelka udělovala, všichni z toho měli srandu (naštěstí i moji rodiče). Syn taktéž na gymplu, o přestávce vysadili spolužačku šprtku z okna (nízká buńka) do školníkovy mrkve a kedlubnů. Syn se hodně divil, když jsem se po obdržení doporučeného dopisu zasmála.