Řešili jsme to ve druhé třídě, 3 holčičky tyranizovali mou. Než jsem to zjistila, tak to chvíli trvalo, upovídané dítě přišlo domů a mlčelo, celý večer mlčelo. Řešila jsem paní s učitelkou přes e-mail, pak v rámci prvouky dělala různé scénky, kde děti hrály v různých situacích … 2 holčičky ze 3 pochopily, že to co dělají není dobře, pak byly třídní schůzky rodič-dítě-učitel. Tam to paní učitelka probírala s rodiči a dětmi a zjistila, že je tyranizováno ještě 6 holčiček, maminka „vůdkyně“ – té holčičky co nepochopila, že někoho deptat je špatně, také nepochopila, že je to špatně … nakonec ale dceru dala do“ lepší“ školy a ty dvě holčičky se zklidnily. Bez vůdkyně byly normální.
Po druhé jsme to řešily ve čtvrté třídě, kdy jedna holčička vyrostla o hlavu nad ostatní, děti jí museli dávat svačiny, uklízet po ní odpadky, jinak je mlátila. Naše malá, křehká dcera mezitím začala sportovat s kluky, takže, když jsem se jí ptala, jak to vyřešila ona, když se zaměřila na ní, řekla jen: „jednu jsem jí ubalila“. Holčička jí dala pokoj a po této reakci i ostatním dětem. To není návod, jen mě napadlo, že by tvá dcera mohla začít dělat něco, co by jí zvedlo sebevědomí a sebedůvěru.