Znám dost čestných lidí a ano, i na 99% čestných (to procento jen nevím...). Milosrdná lež budiž, ale hodně záleží na tom, oč jde. Třeba s jednou takovou hodně čestnou osobou jsem řešila i konkrétní příklad: Co řekneš osobě, která se oblékla příšerně a která chce od tebe vědět, jak to oblečení vypadá? Její odpověď byla: Řeknu jí, že bych to oblečení zkombinovala jinak. - Tohle je dost prostý příklad, který ukazuje, že i milosrdné lži jsou dosti často o zvyku a pohodlnosti Prostě mnoho citlivých věcí lze říci bez lží a přitom taktně, s citem.

A tahák ve škole? To prostě je podvod, nikoliv nesmyslné pravidlo!!! Je úplně jedno, o jaké učivo jde. Kdo z nás je kompetentní posoudit, co děti budou třeba za 15 let v životě nebo dalším studiu potřebovat? Asi vůbec nikdo...
Kdysi jsem chodila do třídy s chlapcem, který chodil do školy předtím dlouho v Austrálii. Byl upřímně zděšen z toho, že tolik dětí u nás opisuje nebo si píše taháky. U nich v Austrálii tohle nezažil... Tak či onak, když dětem jako rodiče schválíme opisování, co si z toho do života vezmou...? Bohužel pravděpodobně to, že podvádět je normální... Protože když se děti jednou naučí, že daný řád, zákony atd. porušovat lze bez výčitek, další kroky tohoto typu jim už půjdou bohužel snadněji i v jiných oblastech...