Astrid, nevím, možná jsme výjimka potvrzující pravidlo, ale můj 7 letý syn, přesto, že ho často nechávám v MHD sednout, zatímco já stojím, tak přesto nemá problém pustit sednout babičku o holi, pustit k sobě sednout nějaké cizí menší dítě, když se vejdou oba na jednu sedačku...a když nastupuje člověk na vozíčku, tak automaticky dělá místo, pokud na tom vyhrazeném místě třeba zrovna stojí...jinak to, jestli sedí on, nebo já, řešíme podle situace, když nemá třeba aktovku a já tašky, nebo je tramvaj hodně plná, tak si ho vezmu na klín, někdy ho nechám sednout a stojím já, někdy si sednu já a on se opře o mě....a myslím, že svým způsobem si malé dítě zaslouží při cestování taky trochu ohledů, stejně jako staří lidé...nemám ráda takový ten přístup, že dítě je něco méně, než my dospělí...nenechám ho třeba v narvané tramvaji stát, aby ho kolem stojící lidi štouchali do obličeje batohy apod...prostě podle situace...odmalička s ním v různých situacích hodně mluvím a vysvětluju, proč teď to bylo lepší udělat takhle a proč třeba jindy to bylo zase jinak...a myslím, že nevychovaný syn rozhodně není, naopak se vždycky bavím, když třeba jsme v autobuse a řidič čeká na někoho dobíhajícího, jak syn potom pokaždé nepřeslechnutelně hlásí, že "ten pan řidič byl tak hodnej, že na něho počkal a on mu ani nepoděkoval"