Sovice, přesně.

V zabláceným ať si skáčou DOMA, když jim to rodiče dovolí.

Ale můj dům = moje pravidla.

Děti jedněch našich kamarádů to tuhle taky zkoušely - skákat u nás v obýváku na gauči, což nechceme, protože ten gauč je takovej zvláštně rozkládací a nedělalo by mu to dobře. Rodiče jim nic neřekli (což si myslím, že by měli), tak jim řekl muž, že je prosí, aby to nedělaly. (Normálně cizí děti neusměrňujeme, necháváme to na rodičích, ale když nám to zasahuje do osobní sféry a rodiče se k ničemu nemají, tak nic jiného nezbývá). Děti namítaly "ale my to doma dělat můžeme" (což je pro mě už za hranou toho, co bych já si jako dítě dovolila a co by si asi dovolily i naše děti), načež manžel řekl něco ve smyslu "doma si to klidně dělejte, ale tady to dělat nebudete".

Což teda konečně zabralo, ale já jako rodič bych asi reagovala už ve chvíli, kdybych si všimla, že dělají něco, co se nemá, a nejpozději ve chvíli, kdyby hostitel dal najevo, že mu to vadí.