Mickey, mám podobný dítě, dceru. Ona má od malička hrozně silný puzení, když něco chce. Nechat vyřvat nepomáhalo, protože to už pak řvala jen z únavy, rozrušení a přetažení. Nedokázala ani usnout, prostě se klepala, cukala s sebou. Pomáhalo jen odvést pozornost a zaujmout něčím jiným. Záchvaty řvaní jí přešly v celku brzy, ale ta urputnost, když něco chce, to jí zůstalo. Teď je jí 10, nevzteká se, neřve, ale když něco chce, co já jí nedopřeju, tak se dívá jako masový vrah a komunikuje jen vytrvalou a opakovanou žádostí, aby se stalo podle ní. Je to na palici a končí to téměř vždy řevem (mým), že už to psychicky nevydržím, ať toho nechá.Podotýkám, že volnosti v rozhodování má dost, snažím se jí v dost věcech ustoupit, aby neměla pocit, že nic není podle ní. Pak jí to vždy vypočítávám, že je na řadě s ustoupením ona.