Kudlo, já bych samozřejmě taky přiměřeně reagovala, dítě bych zbít nenechala, vyřčenou blbost korigovala a dítěti vysvětlila. Ale připadá mi nepřiměřené potom takového starého člověka kategoricky odsuzovat a nadávat mu. Málokdy bývají věci černobílé, svět je složitější. Spíš by mi takového člověka bylo líto. Tím neříkám, že bych se třeba nenaštvala, ale byla bych raději, kdybych se dokázala ovládnout a vyřešit situaci nějak elegantně bez agrese z mé strany "na oplátku". A už vůbec bych neměla potřebu nadávat na něj ještě i s odstupem, když už bych "vychladla". Spíš přemýšlela o tom, že ten člověk třeba není mentálně v pořádku nebo je nešťastný a psychicky zraněný...