Čoveče těžko říct..
Odjakživa bydlíme v panelíku, tak jsme i děti učili, že není možné ječet kdykoli se jím zachce....Jasný, občas si "houknou", ale od mala ví, že klem nás bydlí lidé a že nesmí vřeštět ja j napadne. Normální konverzaci mluví běžně.

Ale u kamarádky v baráku jsem měla stejný pocit, její uječený děti prostě vřeštěly....ona se smála "no co, vždyť jsme v baráku, nikoho nerušíme..." měla pravdu, ale přijít oni k nám na návštěvu, neumím si předtavit, že by nám za chvíli někdo nebušil
Zkuste hru na bobříka mlčení