Já učím syna sama němčinu, než bude mít ve škole. Učím ho zatím právě tou překladovou formou, i když vím, že to není ideální, ale prostě s ním déle konverzovat nemohou. Je to hodně omezené. Mohu se zepat jak se jmenuješ, kolik je ti let, kde bydlíš, co děláš. To je schopen mi odpovědět. Ale odpoví tou předem naučenou větou, kterou zná z těch překladů. Na otázku co děláš je schopen odpovědět třeba obědvám. Ale už sám neřekne co obědvá, nerozvíjí tu konverzaci dále. Tak se musím zeptat zase co obědváš a on řekne třeba maso a zeleninu. Musím mít tu konverzaci promyšlenou tak, aby byl schopen použít to, co jsem ho naučila. Nevím, jestli ty děti to jsou schopny takhle strukturovat.