Kudlo,
jasně, ale já těmi bránami až tak nemyslela bonbón a pohlazení po hlavičce za to, že jsem "nejhodnější".
Spíš to, že člověk takového typu musí počítat s tím, že existují obory činností, kde díru do světa neudělá, protože by tam se svým přístupem nepochodil. Když si vzpomenu na sebe ve škole, tak jsem nikdy neměla problémy s prospěchem, ale obrovské problémy s chováním. Učitelka (sama tlustá) třeba rozdávala písemky a tlustému spolužákovi k špatné známce řekla "je vidět, že se staráš jenom o to žrádlo" - a já hned vyskočila a upozorňovala ji, že si tohle nesmí dovolit. Následky si umíš jistě představit. A takových situací bylo x, výsledek vždy stejný. Nakonec jsem nedostala od školy doporučení ke studiu a s myšlenkou na humanitní gymnázium jsem se mohla rozloučit. Dneska sice posudky ke studiu nejsou, ale upřímně, pro člověka, který chce být zaměstnanec to není praktická věc pořád. Byla jsem párkrát zaměstnanec a vždycky to končilo stejně, demonstrativním odchodem ve chvíli, kdy někdo požadoval absurditu typu "na WC smíte chodit pouze od - do" a já vylítla, že to teda ne. Případně mi vůbec neprodloužili zkušební dobu.
Takže pokud máš dítě tohoto ražení, mělo by být informováno o tom, že na kariéru zaměstnance moc pomýšlet nemůže.